Bezplatná právní poradna
Bezplatná právní poradna online zdarma je Vaší možností, jak se pokusit využít právní pomoc zdarma. Do bezplatné právní poradny můžete anonymně vkládat nejrůznější dotazy, podněty apod. v souvislosti s jakoukoliv právní oblastí.
Bezplatná právní poradna je online, zdarma a je vždy otevřena a přístupna Vašim dotazům, podnětům apod.
Bezplatnou právní poradnu zdarma můžete využít tak, že prostřednictvím níže uvedeného formuláře můžete vložit textaci svého dotazu/podnětu apod.
Textace Vašeho dotazu/pondětu apod. pak bude posouzena administrátorem z hlediska jejího obsahu. Zejména upozorňujeme, že pokud bude obsahovat vulgarismy apod., tak dojde k jejímu okamžitému smazání. Dále je třeba zmínit, že bezplatná právní poradna je anonymní. Neuvádějte proto do textace Vašeho dotazu/podnětu apod. žádné osobní údaje jako např. jména, příjmení, e-mailové adresy, telefonní čísla apod.
Po výše uvedeném posouzení textace Vašeho dotazu/podnětu apod. dojde k jeho přidělení konkrétnímu právnímu expertovi, který jej zpracuje a následně nechá spolu s odpovědí zveřejnit buďto na níže uvedeném fóru nebo v rámci sekce návody.
Z důvodu velkého množství Vašich dotazů, podnětů apod. doporučujeme kontrolovat náš portál na týdenní bázi od vložení Vašeho dotazu/podnětu apod. Odpověď na Váš dotaz/podnět apod. pak můžete nalézt v níže uvedeném fóru podle data jejího vložení, v rámci sekce návody prostřednictvím nebo i s pomocí fulltextového vyhledávání zde na portálu pomocí některých klíčových slov z Vašeho dotazu.
Pokud nenaleznete odpověď na Váš dotaz/podnět apod. ani měsíc po jeho vložení, tak je možné, že nastala například některá z níže uvedených skutečností:
nepovedlo se vložení dotazu/podnětu apod. ---) zkuste jej vložit znovu
dotaz/podnět apod. je stejný jako jiný již zodpovězený dotaz/podnět apod. z minulosti ---) vyhledejte jej zde na portálu
dotaz/podnět apod. neobsahuje dostatek informací nutných k jeho zodpovězení ---) zkuste jej vložit znovu s uvedením maxima relevantních skutečností
Vaše bezplatná právní poradna online zdarma z právního portálu pravni-rady.eu
Nová zpráva
Tablet a reklamace
Dobrý den mám na vás velkou prosbu potřebovala bych poradit. ve společnosti alza.cz jsem v prosinci koupili tablet který po cca 14 dnech přestal nabíjet, když jsme ho odnesli do prodejny nabídli nám že problém se dá vyřešit buď opravením nebo že nabízí výměnu za ten samý nový tablet. s tím že jsme doufali že se stejný problém u nového kusu nebude opakovat zvolili jsme výměnu. bohužel 2 měsíce poté se nám na tomto novém tabletu stala ta samá vada dali jsme ho reklamovat čekali měsíc na vyřízení ,ale tablet opravili. bohužel necelý měsíc poté co nám ho opravili se tato situace opšt opakuje a bylo nám sděleno že tablet musí převzít na reklamaci protože u tohoto výrobku je to teprve 2 stejná vada. chci se zeptat jestli je toto zákonné a zároveň se chci ještě zeptat kolik mají na vyřízení reklamace dní? na smlouvě je napsáno od následujícího dne ode dne převzetí 30 dní ale všude jsem se dočetla že 30 dní začíná ode dne převzetí reklamace. děkuji s přáním příjemného dne. fryčková lucie
Odpověď:
Vážená paní,
výše uvedená společnost postupuje plně v souladu se zákonem, jelikož aby bylo možné platně odstoupit od kupní smlouvy, tak je nutné, aby se stejná závada opakovala nejméně třikrát. Ve Vašem případě se však stejná vada projevila na uvedeném výrobku prozatím dvakrát. Lhůta pro vyřízení reklamace je skutečně 30 dní, ale počíná bežet od následujícího dne po podání reklamace. Doporučujeme tedy vyčkat a v případě, že se závada na výrobku projeví i potřetí a bude prodávajícím uznána, tak požadovat vrácení peněz. Děkujeme za projevenou důvěru a využití naší bezplatné právní poradny online zdarma.
čtvrtek 9. květen 2013 17:01
Právní zastoupení
Dobrý den, chtěla bych se vás zeptat, zda je možné zastoupit bratra v Občansko právním sporu - týká se to vypořádání majetku. Děkuji s pozdravem
Odpověď:
Vážená paní,
samozřejmě toto je možné, navrhujeme proto vypracovat plnou moc úkonovou, která by se vztahovala na toto konkrétní řízení. Dle terminologie občanského soudního řádu se potom bude jednat o tzv. obecného zmocněnce. Děkujeme za projevenou důvěru a využití bezplatné právní poradny online zdarma.
středa 24. duben 2013 9:23
Je možné zpívat československou hymnu?
Dobrý večer, budeme mít v našem městě významné výročí při kterém žáci ZŠ zazpívají hymnu. V tuto chvíli řeší, zda je možné zazpívat československou hymnu. Tedy jak část Kde domov můj, tak i slovenskou část Nad Tatrou sa blýská. Jedná se o akci při příležitosti 70. výročí úmrtí parašutistů ze skupiny Antimony. Otázka zní, zda to ještě bude hymna, pokud se zazpívají obě části a zda je to vůbec přípustné. Hymna zazní při odhalení pamětní desky. Vše bude historicky sladěné k roku 1943. Předem díky za odpověď
Odpověď:
Vážená paní,
v Ústavě ČR je uvedeno, že státní hymna je státním symbolem a její používání upraví dále zákon. Tímto zákonem se myslí zákon č. 352/2001 Sb. o užívání státních symbolů České republiky, kde se o hymně hovoří, že ji lze hrát i zpívat při státních svátcích a při jiných příležitostech, je-li to obvyklé. Postih by byl představitelný v případě zneužití jiného státního symbolu pro jiné účely nebo chybným způsobem - například špatně vyvěšená státní vlajka. Je však třeba říci, že ve Vašem případě nebudete zpívat státní hymnu, které se celý tento výklad týká, avšak nějakou jinou hymnu. To, že je kupříkladu ta Československá složená i z naší současné státní hymny nemá na danou věc vliv. Navíc je nasnadě, že účelem Vašeho zpěvu je památka na výročí úmrtí lidí, kteří se zasloužili o stát a tedy vůbec za to, že můžeme i dnes kupříkladu vůbec mít naši státní hymnu. Tedy rekapitulace. Bude se jednat o zpěv hymny a to nikoli státní hymny. Postih Vám nehrozí. Děkujeme za projevenou důvěru a využití bezplatné právní poradny online zdarma.
čtvrtek 4. duben 2013 21:34
Extremismus ve společnosti
dobrý den, měl bych poněkud zvláštní dotaz, takže nevím, zda mi budete schopni odpovědět, přesto to zkusím. Můj "problém" se týká narůstajícího extremismu ve společnosti, konkrétně toho, jak se mnoho lidí vyjadřuje (např. internetové diskuze) o trestání zločinců. V těchto diskuzích se často objevují příspěvky vyzývající k mučení, či zavedení tzv. trestu smrti. Nedávno se dokonce DSSS rozhodla iniciovat petiční akci za znovuzavedení trestu smrti. To je však myslím v rozporu s ústavou. Tyto snahy a názory se mi zdají společensky velmi nebezpečné, měl bych tedy několik dotazů: - porušují lidé, kteří veřejně tyto tresty schvalují (a to i v případě kdy schvalují jejich vykonání ve státech, kde jsou zavedeny), či požadují jejich zavedení nějaké zákony? - porušuje DSSS zákony? - co já, jako běžný občan mohu udělat, lze např. na DSSS podat trestní oznámení (samozřejmě tak, aby se tím někdo zabýval) či po provozovateli diskuzních serverů požadovat odtranění takových nevhodných příspěvků?
Odpověď:
Vážený pane,
i ve svém dotazu vlastně vyjadřujete problematičnost celé otázky a naše odpověď nemůže být jednoduchá a dokonce ani nemá jedno konečně řešení. V tomto případě se i při využití všech možných prostředků, což může být nejčastěji kupříkladu podání trestního oznámení, otvírá ústavněprávní rovina problému, kde se dostávají do kolize dostávají různá práva. Celkem bez diskuse je otázka pouze osobního názoru ohledně zavedení trestu smrti, zde jistě není možné hovořit o nějakém postihu a jistě je tento názor ještě v souladu svobody slova a myšlení v mezích hodnot demokratického státu. V případech dalších však vždy dojde k určitému poměřování a zjišťování intenzity jednotlivých prvků i celé komplexnosti. Toto vše by samozřejmě mělo být poměřováno dle nějaké univerzální šablony, která poskytuje vodítka, díky jejichž výkladu byste měl být kupříkladu schopen i sám posoudit, zda v tomto případě je daná věc ještě v mezích či je již záhodno věc jako občan nějakým způsobem řešit. Pro ilustraci této univerzální šablony zde odcitujeme část z nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2011:
,,Ústavní soud se ztotožňuje s principy bránící se demokracie, jejichž právní aplikace je opodstatněná s přihlédnutím k historickým zkušenostem s nacistickou a komunistickou totalitou nejen v našem státě, nýbrž i v celoevropském kontextu. Jestliže jsou odpůrci demokracie a hodnot, na kterých demokracie stojí, připraveni na ni útočit, musí být i demokratický režim připraven bránit se těmto atakům, a to v nutných případech i omezením základních práv.Ústavní soud zdůrazňuje, že přes nepochybnost garance základních práv pro každého, je právem i povinností demokratického státu přiměřenými prostředky bránit sebe sama i společnost, kterou reprezentuje, proti destruktivním útokům ze strany těch hnutí a jednotlivců, jež popírají a zpochybňují základní demokratické hodnoty. Demokracie, která by bezvýhradně odmítla používat proti svým protivníkům státní moc, otevírala by bránu nejen anarchii, ale i totalitě. Právo menšiny na vyjádření jejího politického postoje nesmí být zaměňováno za právo libovolnými prostředky hlásat zlo; povinnost demokratického právního státu (nesvázaného s žádnou výlučnou ideologií) uplatňovat státní moc v mezích a způsobem stanovených zákonem nelze pak zaměňovat s rezignací čelit projevům zla a nenávisti i takovými prostředky, jež se šiřitelům těchto projevů mohou jevit jako tvrdé.Nejdůležitějším faktorem při hodnocení obranných mechanismů, jež je demokratický právní stát oprávněn použít proti těm, kteří primárně mají za cíl demokracii zlikvidovat, je nezbytnost a přiměřenost s důrazem na fakt, že omezení základních práv může být prováděno pouze v krajních případech. Svoboda projevu se totiž nevztahuje pouze na informace a myšlenky, které jsou přijímány pozitivně nebo jsou považovány za neurážlivé nebo nedůležité, ale také na ty, které pohoršují, šokují nebo ruší.Omezení či dokonce trestní postih projevů bude nezbytně nutný v demokratické společnosti tehdy, pokud budou tyto projevy obsahovat výzvy k násilí či k popírání, zpochybňování, schvalování nebo ospravedlňování zločinů proti lidskosti spáchaných v minulosti (srov. např. tzv. Osvětimskou lež), jakož i k podpoře a propagaci hnutí směřujících k potlačení základních lidských práv a svobod, a to zvláště ve vztahu k některým minoritám. V případě nenávistných projevů přitom není možné zkoumat pouze jejich prvoplánový obsah, nýbrž i jejich celkový kontext.V každém případě však musí být předmětný projev za hranou ochrany nikoli jen hypoteticky.Kritiku projevů obsaženou v odůvodnění soudních rozhodnutí nelze a priori odmítat pod záminkou jejich političnosti. Ústavně zaručenou nezávislost soudů nelze zaměňovat s juristickou impotencí, v důsledku které by justice sama sobě zakazovala uvážit relevantní souvislosti jednání sice nepochybně politického, ale všemi svými charakteristikami excesivně vybočujícího z ústavně chráněné volné a svobodné soutěže politických sil. I politickým projevem může být spáchán trestný čin, přičemž v rámci úvah soudu upínajících se k závěru o naplnění jeho skutkové podstaty nemůže se soud hodnocení takového politického projevu vyhnout."Děkujeme za projevenou důvěru a využití bezplatné právní poradny online zdarma."
středa 3. duben 2013 18:47
Povinnost pracovního oděvu stanoveného zaměstnavatelem
Dobrý den, zajímalo by mě, zda může zaměstnavatel nařídit, jaké nosit oblečení, když ho neposkytuje ani na něj nepřiplácí. Požaduje, abychom nosili černé kalhoty a černé plné boty, černé sukně pod kolena.Děkuji na odpověď.
Odpověď:
Vážená paní,
nejprve je třeba se vymezit dle pracovnímu ochrannému oděvu tak, jak o něm hovoří zákoník práce. Jedná se tedy o různé firemní stejnokroje či tzv. dresscode. V tomto případě tato otázka není zákoníkem práce a ani dalšími například vyhláškami regulována. Pokud tedy zaměstnavatel něco podobného vyžaduje, tak je samozřejmě oprávněn to požadovat, jelikož mu to zákon nezakazuje. Na druhou stranu musí ovšem dostát jiným zákonným požadavkům. Tedy tento požadavek by měl být stanoven již přímo pracovní smlouvou a nebo interním předpisem zaměstnavatele. Samozřejmě, že reálně by se tento požadavek měl zohlednit ve Vašem finančním ohodnocení, avšak jistě není dána nějaká přímá zákonná povinnost, která by toto ukotvovala. Co se týče například různých firemních stejnokrojů pro různé firemní a propagační účely, tak zákonodárce movituje zaměstnavatele k pořizování tohoto na své náklady z toho důvodu, že se jedná o daňově uznatelný náklad. Ve Vašem případě by možná bylo nejvýše vhodné zřídit u zaměstnavatele odborou organizaci a tento problém dále řešit. Děkujeme za projevenou důvěru a využití bezplatné právní poradny online zdarma.
úterý 2. duben 2013 13:26